Chůdové kořeny

Chůdové kořeny jsou typickým úkazem pralesního porostu. Jsou pozůstatkem divokého mládí stromků, které zakořenily na ztrouchnivělých kmenech, pařezech a vývratech. Zetlelá dřevina jim umožnila zachycení a počáteční růst, ale s přibývajícím věkem se stromky snažily uchytit na pevnějším základu a zkusmo vyháněly kořeny kolem kmene. Po úplném zvětrání a rozložení „mateřského pařezu“ zůstaly jen chůdové kořeny. Tolik tradiční interpretace.

Starý jazyk stromů

Starší výklady ale vycházejí z pevnějšího základu. Podle nich v noci staré stromy ožívají a s temným mručením se vydávají na truchlivou pouť lesem. Jednou za sto let se schází na tajném místě a vedou poradu v řeči, které nikdo nerozumí. Je to starý jazyk stromů. Místo sykavek užívají jehličí a listí a nosovky vyslovují tak, že si větvemi zacpou dírky po datlovi. Obsah jejich rozhovorů není znám, ale soudí se, že mluví jen o vážných věcech. Dost možná si ale vyprávějí pralesní vtipy. Těžko říct. Jejich černému boubínskému humoru bychom asi také nerozumněli.

Ukázky:

Jak se k nám dostanete

mapa polohy Boubínského pralesa Podrobná mapa
Hotel Kuba
Cena od: 500 Kč os./noc
Hotel Zlatá hvězda Vimperk
Cena od: 420 Kč os./noc
Hotel Terasa
Cena od: 420 Kč os./noc
Přidat hotel 

Vybíráme z fotogalerie

Všechny fotografie

Víte že…

Víte, že hrad Košumberk nedaleko Pardubic byl „hnízdem“ husitů? Povídá se, že když jej dobyli němečtí žoldnéři, uchýlil se Žižka ke lsti. Přestrojen za sedláka se dostal do pevnosti a v noci zevnitř otevřel bránu.