Historie Boubína

Pralesy dříve pokrývaly celý evropský kontinent, ale dvě třetiny z nich byly vykáceny a zbytek proměněn lesním hospodářstvím. Kontinuitu s původním lesem si uchovalo jen mizivé procento, do něhož spadá i Boubínský prales. Jeho stáří se odhaduje na dvanáct tisíc let, kdy na našem kontinentu zavládlo klima příznivé pro vznik lesního biotopu. Od té doby zůstal nedotčen.

Pašerácké stezky a těžba dřeva

Lesy vždy pro člověka představovaly neobyvatelné místo (krom poustevníků, myslivců a podobných podivínů) a v lidské fantazii se spojovaly s duchy, strašidly, dravými šelmami a vším, co člověku nahání strach. Dalo se v nich snadno zabloudit i přijít o život a lidé se do nich vypravovali jenom z nezbytí, pro obživu a pro peníze. Boubínskými lesy vedly dvě pašerácké stezky. Pašovalo se skoro všechno: sůl, střelný prach, dobytek, obilí a také šumavská oblíbená droga Brizil. Její základní surovinou byl tabák, do kterého se přidávalo vepřové sádlo, sušené švestky a pepř a celé se to šňupalo. Na Šumavě také kvetlo sklářské řemeslo a sklárny byly co do spotřeby dřeva jako ohniví draci. Přestože sklárna v Kubově huti byla od Pralesa jen několik kilometrů, vystačila si se dřevem z nejbližšího okolí a naštěstí pro prales brzo zkrachovala. Boubínský prales byl pro podobné podnikání a těžbu dřeva těžko přístupný. V jeho blízkosti byl sice vybudován Schwanzenberský kanál, díky němuž se dřevo dostávalo do Vídně i do Prahy, ale Prales zůstal znovu ušetřen.

Jeho definitivní vyjmutí z lidské činnosti je zásluhou lesmistra Josefa Johna (1802-1871), jehož požadavky se donesly k majiteli lesů Knížeti Janu ze Schwarzenberku. Ten roku 1858 rozhodl, aby „…pro věčné časy lesní oddíly, co zbytkové někdejších pralesů za prales ustanoveny. Zde se nesmí žádné dříví porážet, vůbec žádná práce vykonávat, a jest nyní úplně sám sobě ponechán". Původní plocha pralesa měla 144 ha, ale později se ochranné pásmo kolem vlastního pralesního jádra ještě rozšířilo. Národní přírodní rezervací byl Boubínský prales vyhlášen roku 1933 a v roce 1958 byla jeho plocha rozšířena na dnešních ďábelských 666 ha.

Některé boubínské stromy jsou staré až 400 let, což znamená, že klíčily ještě před třicetiletou válkou a v době, kdy psal Komenský a maloval Rembrandt už měly víc než 10 metrů. Král smrků, který padl 4.12 1970, se dožil více než 440 let a svou výškou 57 metrů téměř trumfoval Petřínskou rozhlednu (60 m), Další Boubínskou zvláštností jsou tzv. chůdové kořeny o kterých podrobněji pojednáváme zde.

Jak se k nám dostanete

mapa polohy Boubínského pralesa Podrobná mapa
Hotel Kuba
Cena od: 500 Kč os./noc
Hotel Zlatá hvězda Vimperk
Cena od: 420 Kč os./noc
Hotel Terasa
Cena od: 420 Kč os./noc
Přidat hotel 

Vybíráme z fotogalerie

Všechny fotografie

Víte že…

Víte, že České Švýcarsko ukrývá největší skalní most v Evropě? Je jím Pravčická brána, která se objevila ve filmu Narnie.