Pralesověda

Prales je živoucí a geniální dílo. Nechte les být, ať stromy padají a staré kmeny hnijí, neprořezávejte, nesázejte, nechte vše jak je, počkejte pár století, možná tisíc let, a přijdou vědci a budou jenom žasnout. Prales je jedinečné společenství stromů, rostlin, brouků, bakterií, hub a dalších živých organismů, které po staletí vytvářejí vzájemnou rovnováhu. Když přijde vichřice, mrazy, kůrovec nebo jiný škůdce, padne část stromů, ale z přeživších se zrodí prales nový. Hospodářské lesy, kde převládá jeden druh stromů stejného stáří podobným pohromám většinou zcela podlehnou a prales jim dnes slouží jako vzor.

Prales je živoucí a geniální dílo.

Jeho odolnost je dána kombinací několika faktorů. Vezměme to od „podlahy“. Pralesní půda je bohatší na mikroorganismy a pro stromy a další flóru daleko výživnější. Pro tvorbu humusu je zvláště příznivý bohatě zastoupený buk. Přirozené lesy jsou většinou smíšené a v Boubínském pralese vedle sebe také naleznete smrky, buky a jedle. Listnáče jsou v našich lesích zastoupeny 23 procenty, ale v bezzásahovém režimu by jejich počet jehličnany převážil. Bez člověka se les reguluje sám a přežívají v něm ti nejzdatnější. Mladé stromky skryté pod hustou korunou čekají až padne nějaký ze starců a uvolní jim cestu ke světlu, aby ti nejhouževnatější zastoupili jeho místo. Rozdílné stáří a druhy stromů v posledku znamená, že různé kalamity postihují jenom části pralesa, který se v dobré půdě zase rychle probudí k novému životu.

Prales zároveň slouží jako jedinečná přírodní laboratoř. Dá se zkoumat z hlediska složení půdy, mykologie, botaniky, entomologie, a dalších speciálních disciplín nebo jako komplexní ekologický systém. Na rozdíl od hospodářskéh lesa je příkladem uzavřeného systému a vše co se v něm zrodí se znovu dostává do půdy. Díky tomu, že není ovlivňován ze strany člověka, vykazuje specifické chování, které je jedinečným příkladem celoplanetárních změn. Proměna druhové skladby stromů je např. důkazem probíhajících změn klimatu. Poslední dobou se zvyšuje podíl buku, který se jako teplomilný druhem a vyskytuje se spíše v nižších polohách. Bez lidských zásahů by v evropských lesích buk brzy převážil nad ostatními druhy.

Původní pralesy byly plné vlků, medvědů a rysů a jejich hubení znamenalo i narušení přirozené rovnováhy. Tyto šelmy byly přirozeným predátorem jelenů, srnců, daňků a další spárkaté zvěře, jejíž nadměrný výskyt je dnes pro prales největším nebezpečím. Odhaduje se, že je její stav asi desetkrát vyšší než je pro les únosné. Ta elegantní stvoření mlsají mladé stromky jako šťavnatý kaviár a výběrovou ochutnávkou navíc proměňují druhovou skladbu lesa. Plot kolem Boubínského pralesa nebyl postaven jen kvůli turistům, ale hlavně kvůli zvěři. Oplocení je ale na několika místech poškozené a pro vysokou je snadnou překážkou. Částečně i z tohoto důvodu bylo v osmdesátých letech na Šumavě vysazeno několik exemplářů ryse ostrovida, který se tu úspěšně množí a v devadesátých letech tu byl zaznamenán i výskyt vlka.

Jak se k nám dostanete

mapa polohy Boubínského pralesa Podrobná mapa
Hotel Kuba
Cena od: 500 Kč os./noc
Hotel Zlatá hvězda Vimperk
Cena od: 420 Kč os./noc
Hotel Terasa
Cena od: 420 Kč os./noc
Přidat hotel 

Vybíráme z fotogalerie

Všechny fotografie

Víte že…

Víte, že unikátní skalní útvar Pravčická brána zdobí „Sokolí hnízdo“? Tento výletní zámeček je dnes jednou z mnoha restaurací, v nichž se můžete občerstvit na cestě Českým Švýcarskem.